Fai clic su di un'immagine per andare a Google Ricerca Libri.
Sto caricando le informazioni... Die Jagd nach der Liebe (1904)di Heinrich Mann
Nessuno Sto caricando le informazioni...
Iscriviti per consentire a LibraryThing di scoprire se ti piacerà questo libro. Attualmente non vi sono conversazioni su questo libro. nessuna recensione | aggiungi una recensione
Non sono state trovate descrizioni di biblioteche |
Discussioni correntiNessunoCopertine popolari
Google Books — Sto caricando le informazioni... GeneriSistema Decimale Melvil (DDC)833.912Literature German and related languages German fiction Modern period (1900-) 1900-1990 1900-1945Classificazione LCVotoMedia:
Sei tu?Diventa un autore di LibraryThing. |
Relativně tuctový romantický příběh: on ji chce, ona jeho ne, někdo z nich asi bude muset umřít. Specifika: on je z bohaté měšťanské rodiny, o své materiální zajištění se nestará a vlastně je mu dost jedno, za co a proč utrácí. Koketuje s nihilismem a socialismem, touží po opravdové lásce. Zde první čtenářské zakopnutí: chce být silným skrze lásku ženy (dichotomie „silný - slabý“ je v textu velmi, velmi nadužívána, třeba je to zprostředkovaný vliv Nietzscheho filozofie, nicméně autorem nezpracovaný, jen dost povrchní). Ona je herečka, která to s divadlem myslí neuvěřitelně vážně, pro lásku k umění se stylizuje (možná transformuje) v chladnou, prakticky bezcitnou postavu, neschopnou milovat.
Nepřesný pocit divadelní hry jsem měla v průběhu celého textu; not my cup of coffee, přeromantizované, přestylizované, heroické, patetické, vznešené. Ale stále neodbytný pocit, že se vše děje téměř výhradně na povrchu. Prohřešky proti formě, kdy je myšlení postavy zprostředkováno a popsáno stejně, jako by mluvila nahlas - s ohledem na širší literární kontext pochopitelné, nicméně to jen dál přispívá k zastarávání textu.
Proč by se to mělo dnes číst? Snad jako instrument, katalyzátor napětí, jinak zde nic moc neshledávám. Posledních 100 stran - Claudovo pobývání v Itálii - naprosto otřesné.
Autor se občas pokouší upozornit na dvojznačnost motivů, více či méně hystericky předkládá jednak předpokládanou interpretaci jevu hloupoučkými maloměšťáky a zvlášť pak pohled některé z postav, která pronikla pod buržoazní morálku a vidí (Claude, Ute, Franchiniová, občas i další), ale není to přesvědčivé. Není to ani důležité, protože text je bez pravdivostního obsahu, všechno je blábolení na stejné úrovni. ( )